1. 1. 2016 16:00 | redakce

Ray Dalio, zakladatel aktuálně nejvýdělečnějšího hedgeového fondu na světě (v absolutních číslech), se obává, že centrální banky nejsou schopny odvrátit ani zmírnit důsledky případné další finanční krize.

Ve svém článku pro Financial Times se Dalio, jeden z nejúspěšnějších hedgeových manažerů, zamýšlí nad tím, že centrálním bankám dochází munice, kterou měly k dispozici pro podporu hospodářského růstu prostřednictvím snižování dluhových nákladů.

Ray Dalio, který v roce 1975 založil jeden z nejvýdělečnějších hedgeových fondů Bridgewater Pure Alpha (jen loni vydělal investorům 3,3 miliardy dolarů, což je jednoznačně nejvíce z velkých hedgeových fondů, od založení vydělal zhruba 45 miliard), se již v Davosu vymezil proti krokům americké centrální banky a varoval Fed, že by s dalším zvyšováním úrokových sazeb měl počkat.

Centrální bankéři a ekonomové se nyní podle něj příliš soustředí na ekonomický cyklus. Zpřísňování měnové politiky by tak mohlo dávat smysl, protože by k němu mělo dojít tehdy, kdy míra růstu poptávky je vyšší než tempo růstu výrobních kapacit a zároveň jsou tyto výrobní kapacity využívány naplno (což se projevuje například v míře nezaměstnanosti a podobně).

Podle Dalia je ale svět nyní na konci dvou důležitých dluhových cyklů, které by měli brát centrální bankéři v úvahu. Jedním z nich je krátkodobý dluhový cyklus, který podle Dalia trvá obvykle 8 až 10 let, přičemž nyní probíhá sedmý rok expanze. Druhým cyklem je dlouhodobý dluhový cyklus, který trvá mezi 50 a 75 lety, přičemž i ten nyní téměř končí. „Právě kvůli dynamice tohoto dlouhodobého cyklu jsme svědky globálního oslabování a deflačních tlaků, a proto má v současnosti uvolněná monetární politika větší význam než její utahování,“ píše Dalio.

Na limitech

Manažer dále tvrdí, že existují určité limity růstu spotřeby financované prostřednictvím dluhu a tištění peněz. Když dojde k dosažení těchto limitů, dochází ke konci růstové fáze dlouhodobého dluhového cyklu. Centrální banky tak nyní mají poměrně těžkou úlohu v tom, že nedokáží ani prostřednictvím uvolněné měnové politiky zatraktivnit finanční aktiva, jejichž rizikové prémie jsou na historicky nízké úrovni a jež nenabízejí investorům zajímavou alternativu k hotovosti.

Je těžké přinutit ceny těchto aktiv k růstu, mohou ale jednoduše oslabit, což bude mít negativní dopad na hospodářský růst. Když nastane tento scénář a dojde k tomu, že dluhové náklady jsou v poměru k příjmům vysoké, takže růst dluhu se neobejde bez omezení spotřeby, stimulování poptávky je stále obtížnější a její omezování mnohem jednodušší než obvykle. Riziko je pak asymetrické směrem dolů a centrální banky pouze čekají na to, zda inflace přijde sama, nebo ne,“ míní Dalio.

Jinak řečeno, centrální banky jsou aktuálně podle zakladatele Bridgewater prakticky bezmocné v potenciální snaze omezit důsledky případné další finanční krize.

Zdroj: Financial Times